I ve světě body artu figurují postavy, které na sebe strhávají větší pozornost než ostatní. Některé z nich jsou dokonce zapsány i v Guinessově knize rekordů. Můžeme se jich bát, můžeme jim nadávat, můžeme je obdivovat. Pokud bychom je potkali na ulici, patrně bychom neuvěřili, že to co nás na nich fascinuje je součástí těla a nikoli obyčejný maškarní převlek. Jejich pohnutky, které je vedli k tak drastické proměně, patrně drtivá většina populace nikdy nepochopí. S mávnutím rukou je označí za blázny. Jedním z těchto lidí, možná by se hodilo více říci „zvířat“, je „Ještěrčí muž“, v originále Lizardman.

Erik Sprague se narodil v roce 1972 v americkém Texasu. V dětství se nijak nelišil od svého okolí, byl to průměrný a ničím nevýrazný hoch. Možná právě proto v něm několik let rostla touha, být něčím zajímavý, odlišit se od ostatních. Při svém studiu na vysoké škole, kde si jako svůj obor vybral filosofii, kterou ale bohužel nedostudoval, hodně přemýšlel sám o sobě a světě kolem něj. Nejspíše v té době jej ještěrky uhranuli natolik, že by chtěl být jednou z nich. Rozhodl se opustit školu a začal se naplno věnovat svému budoucímu povolání bizarního umělce (freak artist). V současné době je šťastně ženatý a jeho manželka má také několik tetování. Lizardmanovo tělo je jeho uměleckým plátnem a zároveň také slušným zdrojem obživy. Se svými freak kousky vystupuje po celém světě. Promotéři ho zvou na festivaly, často také vystupuje v televizi, rádiu či různých magazínech.

Ještěrčí proměna

Lizardmanovi proměny zabraly tatérům zhruba 650 hodin čistého času, tyto změny provádí s přestávkami již 10 let, stále však není jeho proměna u konce. Sám říká, že až pokročí technologie, rád by měl na svém těle ocas jako správná ještěrka. Jestli se ho dočká, těžko říci. Mezi prvními změnami s kterými začal bylo pochopitelně tetování. Po celém těle má zelené šupiny, na některých místech stále ještě nejsou vybarveny. Jeho hrudník mu zdobí nápis „freak“ (bizarní). Aby byla iluze ještěrky dokonalá, nechal si Lizard svůj jazyk rozříznou laserem. Díky tomu může hýbat každou stranou jazyka samostatně. Svoje zuby si nechal zbrousit do špičáků. Místo obočí, si nechal na každou stranu vložit 5 teflonových implantátů. V uších má vložené klasické náušnicové tunely. Občas jej můžeme vidět ještě s kovovou přepážkou v nosu (piercing, karabina, či zvířecí kost). Do budoucna plánuje nahradit všední lidské nehty, neobyčejnými zvířecími drápy. Ještěrčí muž hovoří o své proměně jako o nutnosti. Bolest mu prý nevadí, i když při některých chirurgických zákrocích byla příšerná. Těm, kteří ho označují za blázna vzkazuje „Nejsem obyčejný a nejsem tuctový, jako ostatní. Mám záruku, že mě si lidé budou pamatovat hodně dlouho a to mě velmi těší“. Při svých show si např. dokáže strčit různé předměty do nosu a přitom je olizovat svým dvoubodovým jazykem. Slabší povahy tuto show s radostí přehlížejí s rukami na očích.

Doufáme, že Erikovo nadšení vydrží a že se jednoho rána nevzbudí s tím, že už nechce být ještěrkou, to by pak měl pěkný problém.